Zdeněk Adamec
Něco o mně
Moje první juknutí na svět se konalo v roce 1946 v Praze a první fotopokusy se datují cca o 10 let později.
Posloužil k tomu otcův kořistní
měchový, svitkový (6x9) foťák Zeiss. Poté jsem s kamarády vyhandloval SVÉHO !!
bakeliťáka názvem Pionýr
. Po určité době následovaly různé kamery produkce Československé - Flexarety, Sovětské - Zorkij,
Fed atd. a z eNDéRácké - různé Praktica. Mokré procesy vyvolávání fotek v koupelnové fotokomoře
byly proti dnešnímu
digitálnímu/počítačovému procesu docela dobrodružné. Rodina ráno lezla z postele a já do postele. Už bych se nevrátil
k analogovému focení, protože digitální zpracování fotografie je nekonečně kreativní. Nemám vyhraněné téma a fotím vše, co mě něčím zaujme.
